Korek je vlastně kůra korkového dubu a na to, aby se shromáždila její úroda, není třeba korkové stromy kácet ani je vážně poškozovat. Největší korkové plantáže leží v Portugalsku. Kůra korkového dubu je na sběr vhodná od 25 roku věku stromu, sběr probíhá ručně klasicky jako už po staletí. Kůra opakovaně dorůstá a po každém oloupání se stává jemnější a kvalitnější. Korkový dub se dožívá přibližně 200 let a sběr jeho kůry probíhá každých 9 let.
Korek díky své struktuře podobné včelím plástům našel vynikající uplatnění i ve stavebnictví – při výrobě korkové podlahy. Mezi jeho nejvýraznější vlastnosti patří vynikající elasticita, nepropustnost vůči tekutinám a plynům, vysoká schopnost zvukové izolace a navíc vynikající tepelná vodivost. Pro poslední vlastnost sahají stavbaři a majitelé domů po korkové podlahové krytině zejména při instalaci podlah v podkrovních a dětských pokojích. V posledně jmenovaných se navíc skvěle uplatní i její protiskluzové vlastnosti.
Krok není hořlavý a je známý svými antistatickými vlastnostmi, čímž se stává stále oblíbenějším i v domácnostech lidí trpících na alergie na prach a astma. Navíc tento materiál skvěle odolává plísním.
Při výběru korkové podlahy je však potřeba v každém případě dávat pozor na jejich tloušťku. Příliš tenké krytiny by totiž nesplňovaly nároky, které jsou na podlahy kladeny. 2mm tlusté korkové pásy se v současnosti používají už jen jako obkladový materiál nebo jako izolační vrstva například pod plovoucí podlahu. Kvalitní korkovou podlahu představují například dlaždice s rozměry 300 x 300 mm a tloušťce minimálně 4 mm (minimální hustota podlahového korku by měla být vyšší 450 – 550 kg/m2). Někteří výrobci dodávají na trh i dlaždice tlusté 6 až 8 mm. Jejich výhodou je samozřejmě vyšší odolnost a hlavně možnost renovace, podobně jako u dřevěných podlah, obroušení a přelakování opotřebovaného povrchu.
Cenově dostupnější dlaždice jsou většinou vyráběny z aglomerovaného korku, který je vlastně následně zpracovaný výrobní odpad a prodávají se bez povrchové úpravy. Přibližně o polovinu dražší provedení se od levnějšího odlišuje povrchem s asi 1 mm tlustou z masivního korku. Dlaždice, které jsou celé vyrobeny z masivu jsou nejdražší a řadí se tak do kategorie luxusních podlahovin.
Vysoká cena korku jako materiálu se skvělými, ba až výjimečnými vlastnostmi, je u výrobků z masivu a dýhy opodstatněná. Aglomerátový korek je levnější, ale při výběru krytiny je nutné si uvědomit, že v tomto případě cena přímo úměrně odpovídá kvalitě.
Korkové dlaždice se lepí celoplošně na suchý, rovný a pevný podklad pomocí rozpouštědlových nebo disperzních lepidel. Nejvhodnějším podkladem je vyzrálý beton, který je vyrovnaný nivelační stěrkou.
Většina korkových dlaždic se prodává pouze předlakovaná (2 vrstvy vysoce odolného laku), po položení je potřeba je ještě jednou přelakovat a dále je ošetřovat podobně jako dřevo – to znamená pravidelně olejovat a voskovat.
Dalším typem podlahoviny vyrobené z korku je plovoucí podlaha. Její povrchovou vrstvu tvoří masivní nebo aglomerátový korek, popřípadě dýha. Tloušťka korkových desek by měla v tomto případě dosahovat 10 – 12 mm. Ve srovnání s jinými typy plovoucích podlah je ta korková sice tišší a teplejší, ale rozhodně ne levnější. Při jejich kvalitě je však tato cena skutečně opodstatněná.
Masivní korek má velmi atraktivní strukturu a kresbu, ale neméně zajímavě působí i aglomeráty z granulí různých velikostí a různého zbarvení. Korek však lze i mořit a tak střídání barevných obkládaček umožňuje vytvářet zajímavé kombinace a vzory. Výjimečně působí i jeho imitace kamene, dřeva nebo keramické dlažby.
Správnou péčí o korkovou podlahu (přelakováním a olejováním) můžeme oddálit termín renovace podlahy nebo mu dokonce zcela předejít. Pokud však k němu přece jen dojde, následuje hloubkové broušení dlaždic a nanesení nového laku. Broušením se dokonce dá dosáhnout původní barva korku, protože korek je materiál barevně nestálý a působením světla matní. Navoskovanou korkovou podlahu je potřeba dva až třikrát do roka ošetřit čistým včelím voskem, nalakovanou stačí jen utírat vlhkým, dobře vyždímaným hadrem.
