Dřevěné podlahy patří mezi podlahové krytiny, které díky svému příjemnému a přírodnímu charakteru, různorodosti a barevné paletě jednotlivých dřevin, přirozené a originální kresbě vyvolávají v člověku pocit harmonie a tepla.
Dojem tepla vyplývá z nízké tepelné vodivosti dřeva, kterou tělo při kontaktu s podlahou vnímá jako příjemně teplý povrch. Podlahy ze dřeva jsou vhodné především do obytných prostor, kanceláří a jiných objektů s menším zatížením, kde se předpokládá ohleduplné zacházení, aby se co nejvíce prodloužila jejich životnost. Při neohleduplném používání, například když projdeme po dřevěné podlaze v botách s kamínkem a pískem v podrážce, se může povrchová vrstva podlahy poškodit; její ochranná funkce se sníží a utrpí i její vzhled a tím i estetický dojem. Proto je vhodnější zvolit do prostor s větším zatížením keramickou nebo vinylovou krytinu či jinou podlahu, která má odolnější nášlapnou vrstvu.
Nevýhodou jiných podlahových materiálů je, že se na rozdíl od dřevěné podlahy již nedají po poškození zbrousit. Proto je třeba dobře zvážit, do jakého prostoru dřevěnou podlahu vybíráme, to znamená posoudit, do jaké míry budeme podlahu zatěžovat, jaký bude celkový charakter interiéru (klasický, moderní, retro či historický), v jakém rozmezí v daném interiéru kolísají teploty atd..
Proč dřevěnou podlahu
Je třeba si uvědomit, že první, co při vstupu do místnosti uvidíme, je právě podlaha, která díky své ploše v podstatné míře ovlivňuje vnímání celého interiéru. Jeden z hlavních problémů při výběru podlahové krytiny spočívá především v rozhodnutí, zda chceme podlahu elegantní svojí přirozeností a působící příjemným a teplým dojmem, nebo raději imitaci, která tyto výhody ztrácí, ale z ekonomického hlediska je pro nás dostupnější. To však není vždy pravidlem, protože ceny dřevěných podlah se pohybují od několika stovek do tisíců korun za čtvereční metr. Ceny laminátových a vinylových podlah jsou za metr čtvereční (bez pokládky) jen o něco níže.
Podmínky kvalitní montáže
Dřevo jako přírodní, anizotropický a hygroskopický materiál má také své špatné vlastnosti. Při změně vlhkosti (v rozpětí od 0% až do bodu nasycení vláken, tj. asi 28 až 32%) přichází u něho k rozměrovým změnám (vysychání, resp. bobtnání dřeva) v jednotlivých směrech (transversální – příčné, tangenciální a radiální) procentuálně odlišně . Změny podél vláken jsou zanedbatelné. Největší rozměrové posuny se vyskytují ve směru letokruhů (tangenciálně) a asi poloviční ve směru kolmém na letokruhy (radiálně). Z tohoto důvodu je nutné, aby dřevěné podlahy byly před položením vysušeny na 8 až 12% vlhkosti, v místnosti se musí aklimatizovat minimálně 3 dny a klást při vlhkosti vzduchu 45 až 65%, teplotě vzduchu kolem 20° C a vlhkosti podkladu dle jeho druhu v souladu s technickým listem.
Vlastnosti dřevěné podlahy
Trvanlivost podlahy je úzce spjata s tvrdostí dřeva. Čím je dřevo tvrdší, tím menší je riziko mechanického poškození. Tvrdost dřeva je určena jeho hustotou (pojmem hustota se rozumí podíl mezi hmotou dřeva a jeho objemem). Hustotu dřeva ovlivňuje prostředí, ve kterém strom roste. Dřevo rostoucí ve výše položených oblastech s chladnějším prostředím je hustší, a tedy i tvrdší. Tvrdost dřeva se měří kuličkovou zkouškou podle Brinella a dá se výrazně ovlivnit vhodnou volbou povrchové úpravy.
Rozdělení našich dřevin podle tvrdosti:
- tvrdé – akát, habr, dub, ořech, javor, jabloň, jasan, buk, hruška, švestka,
- středně tvrdé – kaštan jedlý, platan, jilm, líska,
- měkké – modřín, bříza, douglaska, jalovec, olše, teak,
- velmi měkké – lípa, vrba, topol, smrk, borovice, jedle.
Díky poměrně nízké tepelné vodivosti dřevěné podlahy pociťujeme při chůzi naboso příjemný pocit. Nízká tepelná vodivost masivní podlahy je však ve srovnání s jinými podlahovinami nevýhodou při použití podlahového vytápění.
Rozdělení dřevěných podlah
- Palubkové podlahy
- Podlahoviny deskové
Základ podlahy tvoří též hoblované desky či fošny, které se kladou bez konstrukčního spoje (na tupý spoj) vedle sebe, přičemž se jedna po druhé přibíjejí nebo šroubují k podkladovým polštářům. Ve druhém případě jde o spoj, který lze snadněji rozebrat. Je to nejjednodušší a nejstarší způsob zhotovení dřevěné podlahy, při kterém se využívá především dřevo smrku, borovice, modřínu a jedle.
Povrchová úprava se dělá až na hotové položené podlaze bez tmelení pomocí vhodného laku nebo oleje a vosku. Je třeba dát pozor na zatékání laku do štěrbin mezi deskami, jednak z důvodu nadměrné spotřeby laku a jednak pro možné slepení jednotlivých prken, které by bylo překážkou rovnoměrného zasychání, a také pro potenciální vznik velkých spár, až prasknutí dřevěné desky v ploše. Při této podlaze je třeba počítat s viditelností hlav šroubů, případně hřebíků na jednotlivých deskách.
Doporučuje se na každý spoj desky s podkladem volit dva hřebíky s poměrnou vzdáleností od kraje desky, aby se co nejvíce zabránilo konkávnímu nebo konvexnímu prohnutí dílce. Tento problém nastává převážně s řezivem tangenciálním, tedy řezaným mimo střed kulatiny.
Podlahoviny palubkové
Palubková podlaha je čtyřstranně opracované deskové řezivo řezivo tloušťky okolo 20 mm, šířce nejčastěji 80 až 148 cm a s délkou zpravidla 3 a více metrů. Podlahové palubky se vyrábějí s perem a drážkou a při pokládce se zasouvají do sebe. Následně se skrytě přibíjejí na připravený rošt nebo polštáře. Využívá se zejména dřevo smrkové, borové, modřínové, listnatých stromů – javoru, jasanu, břízy, buku, dubu, ořechu, olše – dle přání zákazníka. Do starých staveb typu selských domů a chat se sahá především po jehličnatém dřevě, do nových staveb a zatíženějších prostor se klade dřevo tvrdší, jako je dub, jasan, buk a další.
Palubky se dodávají bez povrchové úpravy, která se následně provádí pomocí laku či oleje. Další možnou úpravou je tzv.. kartáčování speciálními kartáči, kterými se odstraní z povrchu dřeva měkčí letokruh a docílí se tak tvrdší, rustikální povrch podlahové plochy. Palubové podlahoviny se vyrábějí buď se sraženými hranami nebo bez nich.
Parkety
Parkety jsoudřevěné podlahy s nášlapnou vrstvou uspořádanou do různých vzorců, spojené perem a drážkou nebo naskládané na tupý spoj. V evropské normě (EN 13756 Wood Flooring – Terminology) je k definici doplněn ještě parametr udávající minimální tloušťku nášlapné vrstvy – 2,5 mm.
Do této kategorie zařazujeme zejména:
- parketové vlysy,
- mozaikové a kazetové parkety,
- lamparkety.
Parketové vlysy (vlysy)
Jde o parketové vlysy s perem a drážkou po celém obvodu. Jednotlivé dílce jsou čtyřstranně frézované. Jako jeden z mála typů podlah jsou přesně definovány normou EN 13226 (ČSN 49 2130). Na základě této normy jsou parkety rozděleny do tří tříd (+ volná třída) podle výskytu charakteristických prvků (běl, suky, zárosty, trhliny, sklon vláken, barevné odlišnosti, dřeňové paprsky atd..).
Třídy se označují kruhem, trojúhelníkem a čtvercem. Pro každou dřevinu uvádí norma tabulky se seznamem parametrů a povolených hodnot (například velikost a počet suků, atd..). Tato norma dále popisuje povolený obsah vlhkosti a geometrické parametry vlysů (nominální hodnoty tloušťky, šířky a délky, povolené odchylky a vzájemné poměry mezi geometrickými parametry). Standardní rozměr parketového vlysu je 22 × 70 × 400, ale na přání zákazníka lze rozměr upravovat, což se projeví na konečné ceně. Parketové vlysy se skládají do různých vzorů – stromečkový, nepravidelný řemen, šachovnice, rybinové, dvojitá rybina a podobně.
Rozlišujeme dva druhy parketových vlysů:
- parketový vlys, který má na jedné straně drážku a na druhé pero,
- parketový vlys, který má na obou stranách drážku (pro spojení s perem jiného prvku).
Mozaikové a kazetové parkety
Jde o lamely nebo vlysy malých rozměrů (tloušťka 8 až 12 mm, šířka 30 až 60 mm, délka 10 až 300 mm), které jsou poskládány do rozmanitých vzorů. Mohou se vyrábět jako masivní nebo vícevrstvý typ. Kazetové parkety jsou tabulky o rozměrech 480 × 480 mm jsou buď z rubové strany opatřeny textilií či síťovinou, nebo z lícové strany krepovou páskou, která se po celoplošném nalepení tabulek (na spoj) na podkladovou plochu zbrousí. Následně probíhá tmelení, broušení a povrchová úprava laky nebo olejovými vosky. Z dřevin se využívají nejen listnaté (dub, jasan, buk, akát, ořech, javor, třešeň), ale i jehličnaté (modřín).
Tabulky lze poskládat i kombinací jednotlivých dřevin a tvarů. Běžné vzory jsou nepravidelný řemen, šachovnice atd.. Ze starších podlah můžeme jmenovat také zámecké parkety, jejichž základ tvoří intarzované čtverce složené z masivních dílců, které jsou obvykle spojeny na vložené pero nebo nalepené na tzv.. sendvič. Liší se především použitím různých dřevin, tvarem a barvou. Poskládané jsou do zcela originálních a neomezeně variabilních obrazců. Dnes se instalují většinou do historických objektů a luxusních interiérů, čemuž odpovídá i jejich cena.
Zvláštním typem podlahy je tzv.. průmyslová mozaika. Vyrábí se z lamel úzkých 8 až 20 mm, dlouhých 160 až 420 mm, které se skládají na tupý spoj do pásů hrubých 20 až 22 mm a širokých 160 až 320 mm. Díky malým rozměrům jednotlivých lamel nedochází k příliš velkým objemovým změnám a podlaha je stabilnější. Tyto podlahy bývaly především součástí průmyslových objektů, ale dnes se s nimi setkáváme i v moderních interiérech; pro architekty jsou přitažlivé svou ojedinělou skladbou, která výrazně oživí celý interiér. Kromě této výjimečnosti je další výhodou možnost vícenásobného zbroušení až do hloubky 15 mm, což podstatně prodlužuje životnost podlahy.
Průmyslové podlahové mozaiky z evropských dřevin jsou cenově dostupné (při exotických dřevinách je cena většinou vyšší), musíme však počítat s navýšením ceny o podklad (podlaha je lepená dvousložkovým polyuretanovým lepidlem na připravenou podkladní plochu). Povrch se na přání zákazníka upravuje lakem nebo olejem. Je nutné uvědomit si, jaký efekt chceme dosáhnout. Lakem se zvýrazní textura a jednotlivé odlišnosti jádra a běli, olejem docílíme celkové sjednocení jednotlivých lamel. Nespornou výhodou olejové povrchové úpravy je snadná opravitelnost při poškození a snadné tónování potřebných odstínů.
Lamparkety
Jednotlivé přířezy převážně malých rozměrů (10 × 60 × 30 mm) jsou čtyřstranně opracované, bez pera a drážky, fixují se k podkladu lepením na spoj. Často se používají do panelových bytů, a to zejména pro jejich cenovou dostupnost a nenahraditelné vlastnosti přírodního materiálu. Výhodou je možná záměna laminátové podlahy navržené ve stavebním projektu Lamparkety, a to z důvodu stejné a podobné tloušťky těchto dvou podlah.
