Z hlediska barevnosti interiéru dřevěné podlahy představují poměrně těžko zaměnitelnou součást. Spíše přemalujeme, přezařídíme, případně změníme doplňky a dekorace interiéru, ale kvalitní dřevěná podlaha nám zůstane ve své nezměněné podobě a barvě. Praktičnost, přetrvávající modernost a dlouhá životnost je předurčují k vytváření barevnosti a stylu obytných místností. Tak se dejte inspirovat některými druhy dřevěných podlah ve vzájemné barevné harmonii se stěnami či zařízením …
Podlaha je po stěnách a stropech největší prostorotvornou plochou bytu. Spolu se stěnami v místnosti vytváří pozadí, čímž ovlivňuje výběr mobiliáře, doplňků a pod. Vytváří styl a dotváří celkový výraz místnosti, působí na naše vnímání a psychiku. V posledním období i v oblasti podlahovin dochází k návratu k přírodním materiálům, k dřevu. Díky přirozenosti a teplu, které vyzařuje, není žádným překvapením jeho přetrvávající trendovost a nadčasovost. Do interiérů vnáší útulnou a příjemnou atmosféru, kousek přírody s nezaměnitelným kouzlem přirozené kresby dřeva. Navzdory vyšší ceně zůstává u stavebníků stále oblíbenou a vyhledávanou podlahovinou. Dřevěná podlaha je velmi estetická, ekologická, odolná, nadčasová a při kvalitním podkladu a dodržení správného postupu kladení se vyznačuje dobrými zvukově izolačními a tepelněizolačními vlastnostmi a dlouhou životností.
S jakými podobami dřevěných podlah se můžeme setkat?
Dřevěné podlahy mohou být ve formě palubek, vlysů, mozaikových parket nebo jako vícevrstvé nebo sendvičové plovoucí podlahy apod.., Podob je samozřejmě několik.
Palubkové podlahy se vyrábějí převážně z jehličnanů, jako například ze smrku, z borovice, jedle, z modřínu apod. Využívají se i dřeviny listnaté, ale zřídka, protože jsou poměrně drahé. Jsou složené z obyčejných masivních prken tlustých 25 až 30 mm – palubek. U sportovních podlah se přibíjejí nebo šroubují do dřevěných roštů, které jsou napevno spojeny s podkladem. Z důvodu schnutí dřeva se musí materiál nechat minimálně dva dny v místnosti, ve které se bude ukládat. Desky se tím vyrovnají s vlhkostními poměry v místnosti. Nejčastěji palubkové podlahy nacházíme ve starých venkovských domech, rekreačních domech, ale také v moderních domech díky jejich opětovnému návratu.
Klasikou jsou parketové podlahy tvořené hoblovanými destičkami z masivního dřeva širokého 40 – 70 mm, dlouhého 200 – 700 a tlustého 14 – 22 mm. Spojují se systémem pero a drážka. Nejčastěji se vyrábějí z buku, dubu, jasanu, také z javoru, habru, smrku či břízy. Celoplošně se lepí na podklad. Uspořádat je lze do tvaru stromku (tzv. rybina) nebo rovnoběžně. Dostatečná tloušťka vlysů umožňuje podlahu vícekrát renovovat broušením, čímž se zvyšuje její životnost a obnovuje její krása. Velmi dekorativní a s nádechem luxusu působí mozaikové parkety z masivního dřeva. Jsou hrou zajímavých vzorů poskládaných do čtvercových nebo obdélníkových útvarů. Obrazce mohou vznikat díky různým vzorům barevně kontrastních druhů dřevin, intarzií povrchovými dýhami a pod. Snadno se udržují.
V současnosti se velmi oblíbenými stávají vícevrstvé dřevěné podlahy. Ukládají se jako plovoucí podlaha se zámkovým spojem nebo celoplošně lepené v systému pero-drážka z velkoplošných dílců. Jejich celková tloušťka se pohybuje přibližně od 12 do 15 mm. Mají několik vrstev, minimálně dvě, nejčastěji tři. Nášlapnou vrstvu tvoří dřevina s tloušťkou od 3,6 do 4 mm. Středová vrstva je z měkké jehličnaté dřeviny tlusté asi několik mm, která se lepí příčně. Spodní vrstvu tvoří smrková dýha měkkého řeziva a slouží jako tzv. protitažná vrstva, samozřejmě závisí to od technologie výrobce. Do domácího prostředí jsou vhodné podlahy o tloušťce 15 mm a s nášlapnou vrstvou silnou 4 mm z kvalitního dřeva, nejčastěji dubového. Jejich údržba je snadná za pomoci přípravků na určitých povrch (lak, olej) k tomu určených. Po čase se dají renovovat. Nejčastěji se vyrábějí z dřevin jako dub, buk, javor, jasan, třešeň, ořech apod.
Podlaha – dojem, vzhled
Celkový dojem z podlah vytváří jejich vzhled. To znamená, jaká je jejich gradační třída nebo stupeň kvality. Mezi výběrové patří dřevěné podlahy s přirozeným vzhledem, bez výrazných barevných rozdílů, suků nebo uzlíků, skupinových oček. Další třídou může být například přírodní, rustikální atd.. Jednotlivé třídy závisí od výrobce a jeho pojmenování sérií. Vzhled podlahy, její barevný odstín ovlivňuje optiku místnosti. Ve velkých prostorných místnostech si můžeme dovolit velké vzory a členění, v menších se použije jednolitá plocha s drobným vzorem. Velké vzory a výrazné barevné rozdíly nebo struktura mohou částečně svazovat při výběru barevnosti stěn a výběru nábytku. Správným výběrem barevnosti dřevěné podlahy můžeme korigovat nedostatky a doslova vytvářet optické klamy o velikosti místnosti. Například členění rovnoběžné se stěnami prostor opticky prodlužuje a zužuje, kolmé uložení prostor opticky zkracuje a rozšiřuje, tmavé barvy a výrazné vzory prostor opticky zmenšují, a naopak bledé a jasné barvy, drobné vzory a struktura prostor zvětší. Kvalitní podlahy bez suků, oček, bez zřetelných barevných odstínů působí velmi elegantně a kompaktně. U nich si můžeme dovolit různobarevné stěny s různými malířskými technikami nebo větší pestrost a barevnost v mobiliáři, případně v doplňcích. Hodí se všude, především však do moderních interiérů, kde vyžaduje střízlivá čistota. Nemusí to však být striktním pravidlem. Naproti tomu podlaha s barevnými rozdíly, s množstvím oček působí venkovským, rustikálním dojmem a tomu je vhodné přizpůsobit i výraz celé místnosti. Při citlivém výběru si dokážeme představit rustikální podlahy v nejmodernějším interiéru a naopak, přičemž fantazii se meze nekladou …
Podlaha – není hnědá jako hnědá
I když si to někdy neuvědomujeme, barvy hrají v našem životě velmi důležitou roli. Poznání jejich účinků nám umožní pochopit další souvislosti, které můžeme uplatnit při zařizování interiéru. Když se řekne dřevo, jednoznačně se nám v souvislosti s barvou vynoří hnědá. Je to v prvé řadě barva země, která v nás vyvolává pocit jistoty, bezpečí, tepla a útulnosti. Každá dřevina má svou charakteristickou barvu a odstín. Některé mají žlutavý nádech, jiné načervenalý atd. Dřevěné podlahy mají navíc své specifikum – vyzrávání. To znamená, že časem se barva různých druhů dřevin v důsledku působení světla mění, tedy zraje. Z klasických, běžně používaných dřevin jmenujme například dub, jasan, javor kanadský, břízu, které postupem času žloutnou. Barevnost olše nebo javoru evropského se postupně mění na medově-žlutou, případně načervenalou barvu, třešeň výrazně tmavne a pod.
Minilekce o barvách
V mnoha časopisech a knihách najdete různé barevné poradny, které přinášejí zaručené informace o správných barvách pro váš interiér. Často bývá kritériem ladění prostoru tón v tónu nebo vytváření kontrastu, budování barevnosti interiéru prostřednictvím typologie ročních období, temperamentu osobnosti, na základě různých filozofií a pod. Někdy se však nad těmito věcmi a souvislostmi nezamýšlíme. Jednoduše si vybereme podlahu, která se nám líbí, a stejně postupujeme při volbě barvy stěn. K výběru barevnosti našich interiérů je však třeba přistupovat velmi citlivě. Barvy ovlivňují naše pocity: při některých se cítíme příjemně, pohodlně, při některých znervózníme, případně nás uklidní nebo si vynutí naši pozornost. Mezi barvy, které v nás dokáží probudit aktivitu, umí upoutat naši pozornost, patří například červená a žlutá. Naproti tomu zelená a modrá působí pasivně. Červená, žlutá, oranžová a odstínově příbuzné barvy v nás navozují teplo, mají efekt přiblížení. Jejich použití ve velkém množství může působit až dráždivě. S pocity chladu se spojují zase zelenomodré odstíny. Předměty ztvárněné ve studených tónech opticky vzdalují, interiér působí neosobně, chladně. Jasné barvy člověka povzbuzují, vyvolávají veselost, radost, tlumené zase smutnou nebo melancholickou náladu. Světlé barvy prostor rozšiřují a rozjasňují, místnosti se zdají větší a stropy výše. Tmavší plochy prostor dojmově zmenšují a stropy snižují. Důležitý je však i barevný kontrast v místnosti, čímž vytváříme určité napětí ve srovnání s laděním interiéru tón v tónu, které svým klidem, vyvážeností může hraničit až s monotónnosti. Velkou moc má bílá barva, která dokáže oživit všechny ostatní barvy a zvýšit jejich působivost.