Často se ve své praxi setkávám s dotazy, zda vůbec v dnešní moderní době má význam se zabývat na chatách a chalupách s dřevěnou prkennou podlahou. Důvod takové polemiky je jistě důsledkem vývoje nových výrobků v oblasti podlahových krytin s jistě nespornými přednostmi. Dřevo na podlaze je však naprosto nenahraditelným materiálem i v dnešní moderní době. Abychom však nebyli zklamáni musíme znát pár zásad, kterými se řídit při montáži a používání dřeva jako podlahové krytiny.
Hned v úvodu bych zmínil, že se budu věnovat podlahám dřevěným, a to speciálně prkenným ve starých, zrekonstruovaných či nových chatách a chalupách. Z důvodu velice široké problematiky oboru dřevěných podlah jsem vybral jen ty nejčastější diskutované situace.
Situace č.1
Rozhodl jsem zrenovovat starou prkennou podlahu na chalupě. Bude lepší použít pro ošetření povrchu olej nebo lak s matným povrchem?
Zdánlivě jednoduchá otázka, neboť vizuálně bude povrch po renovaci téměř k nerozeznání, ale co nás čeká při užívání – na to se pokusím stručně odpovědět.
V první řadě si musíme zodpovědět otázku, zda jsou pod podlahou v naší chalupě provedeny izolace proti zemní vhkosti, či nikoli. V případě, že podlaha je bez izolace nedoporučuji použít jakýkoli lak, neboť tím více či méně omezíme difuzi vody do prostoru / dřevo přestane „dýchat“ / a to může mít zcela fatální důsledky. V tom lepším případě dojde k deformaci prken a ž k „vyboulení“. Může však nastat i ta varianta, že vlhkost v podlaze se zvýší natolik, že celou podlahovou konstrukci napadne plíseň, či houba.
V případě nedostatečně odizolovaných podlah nedoporučuji měnit po přebroušení dosud používanou údržbu a nebo použít olej nebo vosk pro tyto účely vyrobený.
Důvod: dřevo snáší vlhkostní a teplotní extrémy, ale při jejich změnách na ně reaguje změnou objemu
Situace č.2
Mám mezi prkny spáry. Je lepší je vytmelit pružným nebo tvrdým tmelem, kerý je slepí? Co se myslí „špánováním“prken?
Odpověď na první otázku je jednoduchá – v žádném případě prkna neslepovat pevným a tvrdým tmelem, ale použít pružný tmel.
V případě, že spáry mezi prkny jsou větší než 3 mm doporučuji provést v rámci renovace povrchu zároveň takzvané „vyšpánování“ prkenné podlahy. Je to sice trochu nákladnější technologie, ale podlaha tím získá zcela jinou tvář. V čem to spočívá? Do všech spár vyfrézujeme stejnou drážku širokou podle nejširší spáry, ale minimálně 5 mm. Poté si vyrobíme hoblované laťky, které mají tlouštku jako je šířka drážky a zhruba o 1 mm širší, než je hloubka drážky. Laťky vlepíme dispersním lepidlem do drážky. Zde ale pozor na zásadní věc – na laťku naneseme lepidlo pouze z jedné strany tak, aby se přilepila pouze k jednou boku drážky. Důvod je ten, že prkna se k sobě nesmí slepit, neboť vzniklý spoj je často pevnější než masivní prkno. Důsledkem by byl vznik divokých spár, které by zasahovaly nekontrolovatelně i do přebroušených prken a podlaha by se roztrhala.
Volbou barvy dřevin, ze kterých vyrobíme špánovací laťky můžeme zcela zásadně změnit konečný výraz podlahy po renovaci.
Situace č.3
Stavěli jsme se sousedem společně dvě stejné chaty s naprosto stejných materiálů. Já mám trvale každou zimu větší spáry mezi prkny, podlaha je vizuálně horší než u souseda. Jak je to možné?
Tady je jednoznačně rozdíl v používání a tudíž v četnosti větrání daných objektů. Je třeba si uvědomit, že v letním období odpovídá klima místností přirozenému klimatu s relativní vlhkostí cca 50 – 80 %. V průběhu topného období se vytváří umělé klima s vlhkostí cca 25 – 45 %. Tyto klimatické výkyvy mají za následek, že dřevo „pracuje“ – to znamená, že bobtná a smršťuje se. Při méně než 50 % relativní vlhkosti vzduchu vznikají mezi prkny spáry.
To znamená, že pokud vy například tvale vytápíte objekt v průběhu zimy, tak se to projeví vznikem větších spár. Řešení není samozřejmě netopit, ale zvlhčovat vzduch. To prospěje jak diskutované podlaze, tak i vám, neboť mimo jiné je dřevo i barometrem zdravého ovzduší v objektu.
Za firmu Supellex centrum,s.r.o. zpracoval Vladimír Brož
www.supellex.cz
